Jednoduché vysvětlení: Proč zrovna láska?

Bodem rovnováhy libovolné množiny prvků je její spontánní těžiště; aplikace jiného nežli spontánního těžiště naopak danou množinu uvede do chaosu. Aby efektivně fungovala společnost živých lidí, musí nalézt univerzální bod rovnováhy – a především ho prakticky uplatnit.

Jedině tak se může společnost účinně organizovat, dosáhnout maximální míry uspořádanosti.

Hledat univerzální střed libovolně velké a libovolně různorodé společnosti prostřednictvím myšlení, pokud se spoléháme výhradně na jeho mechanizmy, je krajně nesmyslné: co mají všechny prvky (živé bytosti) společného? Každý myslí jinak, žije jinak, praktikuje jiné zvyklosti, jiná pravidla. Jedno je ale jisté – všichni máme schopnost cítit lásku.
Rozvedeno do širší rovnice, můžeme (a musíme) se vzájemně tolerovat, respektovat, mít v úctě…

Jednotlivé prvky se mohou buďto odpuzovat a podporovat tím oddělenost, nebo se mohou přitahovat a sjednocovat (jednota nicméně neznamená uniformitu, nýbrž inteligentní rozmanitost).
Přitažlivost rovná se láska.

Jiný absolutně univerzální bod sjednocení nežli LÁSKA neexistuje, nic jiného lidstvo nestmelí a ani nemůže.

Proč myslíte, že televize a média podporují a udržují ve společnosti napětí a nespokojenost, politikové a sdělovací prostředky neustále řeší nepodstatné kraviny a vzdělávací systém hustí lidem do hlav nesmysly, pro skutečný život zcela nepotřebné? Určitě to není proto, abychom táhli za jeden provaz.

Mysl povýšená nad srdce vykazuje schopnost tvořit nepůvodní, umělé středy: politika, ekonomie, náboženství, byrokracie, všelijaké bezduché předpisy a nesmyslné povinnosti atp., však to všichni dobře známe. PŘESTAŇME UŽ ZAVÍRAT OČI, JE TO HOLÝ FAKT. Právě tato povýšenost je jádrem všech problémů, příčinou, že systém nefunguje. Je to stejné jako stavět mrakodrap – sice hodně vysoko, ale bez základů.
Jinými slovy se jedná o počínání idiota…
 

One Response to Jednoduché vysvětlení: Proč zrovna láska?

  1. Pochopil jsem skvělou věc. Tohle je pro mně velice důležité. Jak se na život zde z pohledu špunta snažím dívat co nejvíce

    s nadhledu. Pochopil jsem jak je možné že pro našeho Stvořitele je vše a my všichni bez rozdílu sobě rovné. Miluje nás

    všechny bez rozdílu. Dole nebo nahoře, světlo nebo temnota, zlo nebo dobro to vše je z jeho pohledu absolutní láska

    protože to vše je jeho součástí. Ať se nám to jeví dobré nebo špatné. Jako jednotlivci to tu vnímáme podle své aktuální

    osobnosti kterou si cestou životem každý nasáváme. Každý posuzuje podle svého teď kde zrovna stojí. A každý to teď, tu

    svou cestu má trochu jinde. A každý dělá to nejlepší co teď dokáže. Stvořitel je součet všeho co je a všemu dává lásku

    stejnou měrou. Protože ví že každý se vyvíjí, roste a je to věčná cesta a díky Stvořiteli za to. Takže ten kdo je třeba pro

    mě teď špatný a dělá věci které považuji za zlé tak vím a věřím tomu že i on tu lásku od stvořitele má jistou jako všichni.

    . Já odpouštím všem a všem děkuji. Stvořitel ví že káždý jde svou cestou která je pro každého jedinečná a dělá vše svou

    svobodnou vůlí a přispívá tak do stvoření. Každý půjde tam kde mu bude nejlépe takže se nebojím že skončím jako

    bezmocný otrok. Chci žít v míru a harmonii a tam pouta nepatří. Všichni jsme bytosti lásky ikdyž v této iluzi odloučení je

    těžké to pochopit a přijmout . Ještě nedávno bych tohle ze sebe nedostal. Ale teď to beru jako součást svého já. Teď mi to

    dává najednou smysl. Jako bych si vzpoměl na základní věc kterou jsem věděl ale zapoměl. Ještě nedávno jsem chtěl aby

    to všechno co považuji za zlo bylo vymazáno do základu. Ale teď už ne. Každý přispěl a bez toho zlého by jsme tu dnes

    nestáli. Stvořitel miluje všechny bez rozdílu takže by nedávalo smysl proč nechává ty dobré trpět. To je úděl téhle duality

    a věřím že jsem na startovní čáře věděl do čeho jdu. A věřím že to stojí za to. Věřím Stvořiteli a jeho božskému plánu.

    Jako součet všeho dobře věděl že to bude dokonalé. Jeho nadhled nad vším je absolutní a já špunt jen žasnu a jsem

    šťastný že jsem jeho částí a že jsem si to vůbec uvědomil . Vše co tu je a děje se teď je v pořádku. Stvořitel ví že toho

    nikdo nebude litovat jinak by to už zastavil. Život je věčný a rozmanitost díky nám všem nekonečná. Pro mě jistota že i

    když budu žít věčně tak nehrozí že bych se někdy zasekl a neměl kam jít nebo nebylo co už obdivovat. V nekonečnu je to

    nemožné. A to platí pro všechny. Cítím že tento závod je u konce a všichni sklidíme to co je pro nás nejlepší jako pro

    celek. Každý přispěl a každý si zaslouží odměnu. A Stvořitel ji nám s láskou dá a zaslouženě. Všichni jsme pomohli k

    neskutečnému vylepšení Stvoření. A já v tom budu pokračovat pořád. A z láskou pomůžu všem dalším co začnou bádat o

    tom co vlastně život je. Nám také mnoho Stvořitelových dětí tam za clonou pomáhá s láskou. Ty šťouchance co mi radili

    hlavně za poslední rok jsem už i vnímal. Vždyť já to taky netušil dokud jsem nezačal přemýšlet a hledat smysl toho proč

    tu vlastně jsem. A cítím že jsem pochopil teprve to základní. Odpovědi jsem našel v sobě. Venku jsem je nenacházel a až

    jsem utekl ze stáda a začal používat svou hlavu bez vlivu okolí tak jsem konečně nacházel odpovědi. Odbourat způsob

    myšlení co společnost do mě neustále hustila bylo nejtěžší. Jak se mi to začalo dařit tak se najednou všichni změnili a

    nutili mě ať jsem stejný. Jako by ze mně měli strach a přitom jsem se snažil každému pomáhat. To bylo pro mě znamení

    že nejsem blázen a dělám dobře. Od konce roku 2012 se to spustilo a než jsem si zvykl a překonal strach tak to byla

    snad věčnost. Jakobych byl najednou sám a celý svět proti mně. Spojení s bohem už mi nikdo nemohl vzít a nikdy

    nevezme. Bůh musí být. To by nedávalo absolutně smysl. Nehlásím se k žádnému náboženství protože Stvořitel je s námi

    pořád a je tu pro nás všechny. Všichni a vše je jeho částí a iluze nás ošálila tak že jsme zapoměli že všichni jsme jedna

    rodina. Věda říká že z ničeho nic BUM a najednou bylo vše. To je pro mě blbost. Pořád nové teorie ale vysvětlit to

    nedokáže. Pro mě dobrá nápověda pro začátek a bylo to úžasné když jsem si byl najednou absolutně jist že bůh, stvořitel

    prostě je. Když jsem uvěřil v boha tak jsem začal věci vidět jinak. Tady v dualitě je spousta chytáků, které zároveň mohou

    být i nápověda. Třeba Čas – pro Stvořitele a všechny mimo je jen nekonečné teď a pro nás tady iluze začátku a konce.

    Smrt, stárnutí, boj o přežití, spěch, strach. Je těžké se v tom zastavit a přemýšlet co vlastně a proč je to tak. Všichni mě

    měli za cvoka, ale já měl jasno. Začal jsem se cítit fakt jak v matrixu. Věda mě nepřesvědčila tak jsem nalezl svou

    duchovní stránku. A to jsem předtím trvdil že bůh je blbost. Iluze odloučení byla dokonalá. A návrat bude jistě také. Je to

    síla a teď mi to připadá jasné a jednoduché, ale vím že to bylo neskutečně těžké v tom teď už ujetém Matrixu. Dokonce

    říkám Matrix hadra. Až to bude za námi tak to bude věčný ráj. A těším se až se v ráji narodí mé dítě a budu vědět že

    celou věčnost budeme spolu v radosti a štěstí. Budu si jist že tím čím jsme prošli za to skutečně stálo. Protože Stvořitel je

    Láska a my také a v lásce plujeme a nikdy to neskončí. To je má realita.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *